Josef Chroust
* 14. března 1878, Hlučenice u Tábora
+ 15. února 1935, Skuteč
Do Skutče přijel jako devatenáctiletý absolvent učitelského ústavu v Příbrami v roce 1897. Brzy se začlenil do místní společnosti jako aktivní a obětavý člen řady místních spolků – včetně Rubeše. Byl vedoucí osobou mezi těmi, kdo po roce 1900, vzkřísili spolek znovu k činnosti.
Působil na chlapecké škole jako podučitel, později se stal třídním a řídícím učitelem. Od roku 1902 vyučoval také na živnostenské škole pokračovací ve Skutči. V roce 1922 byl jmenován správcem hospodářské školy.
Kromě jiných se stal jednatelem místního spolku Československého Červeného kříže, členem výboru Občanské besedy, Muzejního spolku, členem Sboru dobrovolných hasičů a velmi se angažoval ve Spolku pro výstavbu Masarykova kulturního domu.
Jako aktivní hudebník a člen smyčcového tria, kde hrál spolu s pp. Konečným a Cennerem, nadšeně spolupůsobil při založení hudebního odboru Rubeše v letech 1903 – 1905.
Při jeho úmrtí se s ním spolek rozloučil zpěvy u domu, v kostele i na hřbitově. Jednatelem byl 35 let.
Ladislav Kasal
* 6. května 1912, Litomyšl
+ 28. ledna 1972, Litomyšl
Pocházel z rodiny výrobce hudebních nástrojů. V mládí navštěvoval hodiny violoncella u Rudolfa Pavlaty a klavíru u Emanuela Veselíka. První zkušenosti v oblasti dirigování a sbormistrovství získal ve svém rodišti řízením pěveckého spolku Vlastimil a také ve Skutči, kam přišel pracovat na zdejší spořitelní pobočku.
V Rubeši působil v letech 1935 až 1942. Nejprve dirigoval ženský sbor, ale od roku 1938 převzal řízení i mužského sboru. Pro komorní zpěv utvořil NESPĚVOK (Nezávislé skutečské pěvecké okteto), jež s malým ženským sborem tvořilo pěveckou šestnáctku. Velmi úspěšné bylo v tomto období i smyčcové kvarteto.
Intenzivní prací, zkouškami a koncerty naplněnými především národními písněmi a skladbami významných českých skladatelů (Tomášek, Smetana, Novák) se spolek snažil pozvednout náladu posluchačů v těžkých chvílích německé okupace a začínající války. V roce 1940 řídil 78 pěvců, sbor měl 36 dam a 42 pánů. Ladislav Kasal se roku 1942 vrací do Litomyšle. Po válce (1946) zakládá Litomyšlský symfonický orchestr, se kterým dalších třináct let vystupuje po východních Čechách.
Karel Klikar
* 27. března 1922 ve Skutči
+ 1. prosince 2015 v Ústí nad Labem
Všestranný hudebník, učitel, dirigent, sbormistr, organizátor hudebního života a skladatel se stal členem výboru Rubeše roku 1944 jako čerstvě zvolený archivář. V roce 1946 byl vybrán za dirigenta a od roku 1948 byl sbormistrem. Tím započala dlouhá éra, během které se Rubeš stal významným tělesem nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé republiky. Sbormistrem se Karel Klikar stal ve svých šestadvaceti letech a s mladistvou energií se sboru plně věnoval až do roku 1987, kdy se ze Skutče odstěhoval. Po celou dobu mu oddaně pomáhala manželka Marie.
V padesátých letech založil a vedl několik dětských pěveckých sborů, ale jeho hlavní náplní je organizace hudebního života a Rubeš. Ten vystupoval při nesčetných kulturních, společenských a politických událostí. Každý rok měl 6 až 13 vystoupení. Nejvíce samozřejmě vystupoval zde, na domovské scéně, velmi často však hostoval v Chrudimi, Hlinsku, Poličce, Chrasti, Vysokém Mýtě, ale zajížděl i na festivaly v Litomyšli, Náchodě, Hradci Králové, Praze atd.
V letech 1949 do roku 1987 uskutečnil PS Rubeš na 600 koncertních vystoupení ve více jak šedesáti místech naší vlasti. Dramaturgická šíře repertoáru byla zvláště pak v sedmdesátých a osmdesátých letech velmi rozsáhlá. Příznačná byla různá slohová období i skladby, které se v repertoáru ostatních sborů nevyskytovaly tak často.
Na Smetanově Litomyšli bylo provedení Smetanova Slavnostního sboru v podání více než 500 pěvců svěřeno právě Karlu Klikarovi.
Theodor Kössl
* 1. července 1886, Lhenice na Šumavě
Studoval gymnázium v Plzni a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Souběžně studoval i skladbu u Karla Steckra a Vítězslava Nováka. Po absolvování práv se stal notářským koncipientem v Plzni. V Plzni byl i sbormistrem pěveckého spolku Hřímalý (od r. 1914). Theodor Kössl stal se prvním dirigentem Symfonického orchestru Osvětového svazu (dnes Plzeňská filharmonie) a řídil i zahajovací koncert 17. března 1920. V roce 1929 odešel jako notář do Kouřimi, kde setrval až do své smrti v roce 1969. Pohřben je v rodné obci Lhenicích.
Napsal práce vokální, písňové i sborové, klavírní, komorní a orchestrální. Ve Skutči pobýval jako kandidát notářství. Po vstupu do Rubeše se stal dirigentem. Pod jeho taktovkou byl proveden první velký koncert 3. března 1912 s vybraným programem (B. Smetana: Vyšehrad; A. Dvořák: Slovanský tanec č. 6; G. Puccini: Směs z op. Madame Butterfly; Th. Kössl: Moderato traquillo).
Ač ve Skutči nebyl déle než jeden rok, zanechal po sobě, slovy jednatele „hluboce vyrytou brázdu“. Rubeši věnoval i některé své skladby.
Václav Weisbauer
* 19. července 1930, Hradec králové
+ 10. listopadu 1998, Pardubice
Byl členem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Od roku 1972 řídil jako sbormistr Spojené pěvecké sbory Pernštýn – Ludmila – Suk. Obětavý a cílevědomý Václav Weisbauer byl výborným učitelem a organizátorem. Sbormistrem ve Skutči se stal v roce 1991. Mohl tak předat své bohaté zkušenosti a posunout skutečský sbor na novou a vyšší úroveň. V roce 1997 inicioval vznik dětského sboru Rubešáček.
Za jeho éry se podařilo uskutečnit celou řadu úspěšných vystoupení. Sbor získal první místo v mezinárodní soutěži VI. Pražských dnů. Rubeš začal opakovaně jezdit do zahraničí, kde byly navázány přátelské vazby s pěveckými sbory ve Francii a Belgii.
Ve své umělecké činnosti byl neúnavný, pracoval i v Unii českých pěveckých sborů. Jeho předčasná smrt bolestně zasáhla velké množství jeho přátel. Černým dnem byla středa 11. listopadu, kdy se rubešáci dozvěděli o jeho úmrtí. Bez nadsázky lze říci, že se mu Skuteč stala druhým domovem.